Farnost Otrokovice

Farnost Otrokovice





19.neděle v mezidobí 13.8.2017

Rád bych se dnes podíval na to, jak dnešní evangelium souvisí s prvním čtením. Před tím, než Pán Ježíš překvapil své učedníky, když k nim kráčel po vodě, o samotě se modlil na vrcholu hory. Vidíme, jak chvíle strávené v tichu se svým Nebeským Otcem pro něj byly velmi důležité. V prvním čtení zase čteme o proroku Eliášovi na hoře Choreb. Tam on se měl postavit před Hospodina a setkat se s ním. Nejdříve tam zažil prudký vítr, pak zemětřesení a dokonce šlehající oheň, ale v ničem z toho Hospodin nebyl. Nic z toho neumožnilo Eliášovi setkání s Bohem. Až když po ohni následoval šum jemného vánku, Eliáš uslyšel Boží hlas. Z obou úryvků tedy vyplývá, jak právě ticho je nejdůležitějším předpokladem pro modlitbu.

Je jasné, že pronášet modlitby můžeme i v hluku, a také společná modlitba a chvála může být hodně hlasitá. Jenže aby byla naše modlitba úplná, k tomu nestačí jen to, co my říkáme Bohu, ale také máme naslouchat, jak nám odpovídá a co nám Bůh říká. A pokud nic neslyšíme, pak hlavním problémem může být právě to, že se neumíme tak ztišit, abychom mohli Boha vnímat, nebo se mu ani naslouchat nesnažíme.

K čemu by ale mohlo být dobré, jestli se třeba někdo bude modlit tři růžence za den, ale ani minutu by nevěnoval ztišení a tomu, co mu říká Duch Boží. Modlitba má být přece dialog s Bohem, a co by to byl za dialog, kde my meleme svoje a Boha ke slovu nepustíme.

Na jednom panelu výstavy, kterou tu máme, jsou slova Matky Terezy: Ke správné modlitbě je prvním prostředkem mlčení. Nemůžeme se vrhnout přímo do Boží přítomnosti, jestli se necvičíme ve vnitřním i vnějším mlčení. Měli bychom se proto cvičit především v ovládání mysli, očí a jazyka.

Takže prvním předpokladem pro tichou modlitbu je najít si vhodné tiché místo. Ale to ještě není zdaleka všechno. To tiché místo musíme najít nejen kolem sebe, ale i v sobě. Když řekneme Bohu, co máme na srdci, pak je třeba se ztišit ve svém nitru a utišit zejména to, co nás zaměstnává. To, co si my přejeme a na čem možná lpíme, může být někdy překážkou k tomu, abychom mohli vnímat Boží vnuknutí. To ztišení tedy má spočívat i v tom, že se oprostíme od svých přání, myšlenek i nápadů a do tohoto takto připraveného prostoru může v našem nitru znít Boží hlas. Může to být formou myšlenky, vnuknutí, co máme třeba udělat, jak se zachovat v určité situaci, čemu se věnovat, pro co se rozhodnout atd. Někdy můžeme vnímat konkrétní slova nebo se nám vybaví verš z Písma.

Takový prostor ticha má nabízet také každý kostel. Proto považuji za velmi důležité, že u nás máme celý den otevřenou adorační místnost k osobní modlitbě. Také je pro mě povzbuzením, že iniciativa zavést dopoledne ve čtvrtek dvě hodiny tiché adorace, vyšla z řad vás věřících a také je ta možnost skutečně některými využívána.

Prostor na ztišení by měl být k dispozici také před každou mší svatou. Proto je dobře, když věřící, kteří se modlí růženec, začnou dostatečně brzy, aby před začátkem mohlo být aspoň 5 minut ticha. Když se ale nepodaří začít dost brzy, nemyslím, že je nutné růženec rychle drmolit, aby se to stihlo. A už vůbec ne lpět na řadě dalších modliteb, kvůli kterým se pak čeká, aby mše mohla začít, a nějaké ztišení před mší pak zcela vypadne. Přivítám, když věřící, kteří vedou modlitbu před mší, ji ukončí aspoň těch pět minut před začátkem.

S tím pak ještě souvisí i to, jak brzy na mši přijdeme, abychom se mohli ztišit a na mši připravit. Všude se asi najdou věřící, kteří mají problém už s tím, aby vůbec stihli začátek. Možná, kdybyste si dali předsevzetí přijít o deset minut dřív, abyste se mohli v duchu připravit, pak by vám to třeba na ten začátek přece jenom nějak vyšlo.

Jisté je, že Bůh na nás čeká v tichu, protože on nás nechce svojí mocí a autoritou ohromit a nadiktovat nám svoji vůli nepřeslechnutelným hlasem. Jeho hlas je jemný, zcela nenásilný a nikomu se nevnucuje. Čeká jen, až mu budeme ochotni věnovat svoji pozornost a dokážeme aspoň chvíli nechat stranou veškerý hluk tohoto světa, který nás chce ohlušit, abychom Boha neslyšeli. Tak se nenechme zahltit, naučme se včas používat vypínače nejen různých elektronických přístrojů, ale i těch v našem nitru.

Farnost sv. Vojtěcha - Otrokovice | Původní stránky | vypnout grafiku | mobilní verze  | Code by PCHweb