Farnost Otrokovice

Farnost Otrokovice





Slavnost Narození Páně - půlnoční

Před nedávnem jsem zjistil, že i Pán Ježíš už používá mailovou elektronickou poštu. Každopádně mi přišel mail podepsaný jeho jménem. Je ovšem pravda, že odesílatel zprávy nebyl nikdo z nebeské slávy, ale někdo z okruhu mých známých. Přesto ten dopis má něco do sebe a proto se o něj chci s vámi podělit. List, který je formulován tak, že ho píše sám Ježíš, je nadepsán slovy:

Vánoční list pro Tebe... a v něm stojí:

Jak dobře víš, moje narozeniny se blíží. Každý rok se koná oslava na moji počest a myslím si, že to tak bude i tento rok. Během těchto dní hodně lidí nakupuje dárečky. Rozhlas a televize ve svých reklamách na každém kroku upozorňují svět na moje blížící se narozeniny. Je krásné vědět, že nejméně jednou ročně si někteří lidé na mě vzpomenou.

Jak jistě víš, oslava mých narozenin začala už před mnoha roky. Zpočátku lidé chápali a byli vděční za všechno, co jsem pro ně udělal. Nyní se zdá, že nikdo už nepozná skutečný důvod oslav. Rodiny a přátelé jsou spolu, baví se, ale neznají význam oslav. Vzpomínám si, že i vloni byla uspořádaná taková slavnost na mou počest. Slavnostní tabule byla plná delikates, ovoce a různých pamlsků. Výzdoba byla vskutku fantastická a všechno to doplňovaly nádherně zabalené dárky.

Chceš však něco vědět? Byl jsem oslavenec, ale nebyl jsem pozvaný. Když přišel den D, přišel jsem, ale nechali mě venku, před zabouchnutými dveřmi. A já jsem tak moc chtěl být s nimi. Popravdě, nepřekvapilo mě to, protože v posledních letech všichni přede mnou zavírají dveře. Nepozvaný, ale přesto jsem se rozhodl potichoučku vejít. Postavil jsem se nepozorovaně do rohu místnosti a sledoval jsem. Všichni jedli, pili, někteří i opilí, vyprávěli oplzlé vtipy a nesmírně se vším bavili. A nejvíce, když do místnosti vstoupil velký tučný muž, oblečený v červeném s dlouhou bílou bradou. Vypadal jako opilý, sedl si do křesla a všechny děti se rozběhly k němu, křičíc: „Santa Claus, Santa Claus!", jako by tato oslava byla na jeho počest!

O půlnoci se všichni začali objímat. Tak jsem rozevřel svoji náruč čekajíc, koho bych objal. A víš co? Nikdo mě nepřišel obejmout. Lidé si začali rozdávat dárečky, otvírali je plni očekávání. Když už byly všechny otevřené, nesměle jsem se podíval, zda tam snad nebude aspoň jeden i pro mne.

Vždyť jak by ses cítil ty, kdyby na tvých narozeninách byli obdarovaní všichni kromě tebe - oslavence?
Tehdy jsem pochopil, že jsem nechtěný, nepozvaný a proto jsem rychle odešel.

Každý rok se svátek mých narozenin zhoršuje. Lidé pamatují jen na jídlo, pití, zábavu, ale na mne jaksi zapomínají. Byl bych rád, kdybys mi tyto Vánoce dovolil vstoupit do svého života. Potěšilo by mě, kdybys uznal skutečnost, že před více jak dvěma tisíci roky jsem přišel dobrovolně na tento svět obětovat svůj život na kříži, abych tě zachránil. Dnes, jediné co chci, je, abys tomu věřil celým svým srdcem. Rád se s tebou o něco podělím. I když mě mnozí nepozvali na svoje párty, budu mít svoji velkou vlastní grandiózní oslavu, jakou si nikdo neumí představit. Stále ještě probíhají přípravy. Dnes jsem poslal mnoho pozvánek a toto je jedna z nich i pro tebe. Chci vědět, zda přijdeš, abych ti rezervoval místo, a napíši tvoje jméno zlatými písmeny do velké knihy pozvaných. Jen ti zapsaní budou pozvaní na párty. Ti, kteří neodpoví na pozvánku, zůstanou venku. Víš, jak můžeš odpovědět na toto pozvání?

Je to jednoduché, pošli za mně tuto pozvánku všem, na kterých ti záleží. Budu na vás všechny čekat na letošní oslavě...

Uvidíme se brzy ... Miluji tě!

Ježíš

 

Co si z takového dopisu můžeme odnést? Buď ho vezmeme vážně, anebo budou vánoce ztratí svůj skutečný smysl. Bůh pro nás nechce být někým neuchopitelným, vzdáleným a nekonečně přesahujícím. Proto se neváhá stát malým dítětem, aby nám došlo, jak moc touží být přítomný v našem životě. My můžeme být buď jako ti lidé v dopisu, kteří mu nevěnují žádnou pozornost. Nebo mezi všemi těmi vánočními dárky přijmeme to největší obdarování, jakého se nám na tomto světě může dostat, když necháme Boha skrze jeho Syna Ježíše vstoupit do našeho života.

Všem bych moc přál, abyste našli nebo stále víc objevovali tu druhou možnost. Kdo máte tu zkušenost, jakým způsobem Ježíš přichází do našich životů, tak je vám jasné, že to obdarování novým životem, se kterým přichází, je těžko sdělitelné. A pak je to nekončící proud nových a nových příležitostí, které on používá k tomu, abychom opět znovu zakoušeli, jak nás vede a proniká náš život. Kéž bychom nikdy nezůstali neteční k tomu, jakým způsobem nám Kristus nabízí svoji blízkost a nikdy nám neuniklo, s čím za námi přichází, aby naplňoval náš život pravdou, pokojem a radostí.

Farnost sv. Vojtěcha - Otrokovice | Původní stránky | vypnout grafiku | mobilní verze  | Code by PCHweb