Farnost Otrokovice

Farnost Otrokovice





NAŠE KOSTELY

Kostely a kaple v Otrokovické farnosti:

kostel sv. Vojtěcha

kostel sv. Michaela

kaple sv. Anny

 

Historie otrokovické farnosti


Od roku 1350 patřily Otrokovice do farního obvodu Tečovic. To trvalo až do roku 1680, kdy se otrokovičtí dostávají pod vedení napajedelského faráře. Roku 1721 byl svatořečen Jan Nepomucký a napajedelská hraběnka věnovala Otrokovicím jeho sochu, která byla umístěna někde na místech dnešního náměstí. U této sochy byla asi sloužena první mše svatá v Otrokovicích. Napajedelský farář pak dojížděl 3x týdně, aby u sochy vedl pobožnosti. Tenkrát měly Otrokovice 305 obyvatel. Někdy před rokem 1769 požádal nejspíš napajedelský farář o povolení stavby kostela v Otrokovicích. To přichází z olomouckého biskupství v roce 1769.

Zřízení otrokovické farnosti

První malý kostelík - kaple byl v Otrokovicích postaven v roce 1772 a ten pak byl přestavěn roku 1849 do dnešní podoby. Kněz zde stále ještě dojížděl z Napajedel. Farnost otrokovická byla zřízena až roku 1860 a prvním farářem byl P. Ondřej Budík.

První snahy o zbudování nového většího kostela je možné vystopovat před rokem 1896. Už tehdy v Otrokovicích existovalo „Družstvo svatého Michaela na vystavení nového kostela“, což je možné vyčíst z korespondence tehdejšího faráře v Napajedlích P. Františka Pally s olomouckou konzistoří.

Rozvoj Otrokovic a snahy o nový kostel

V roce 1937 projektoval architekt Vladimír Karfík kostel v Otrokovicích – na Baťově. Tento projekt však nebyl realizován. Po nepatrných úpravách byl však uplatněn o pět let později na Slovensku při stavbě kostela v Baťovanech – dnešním Partizánském. V roce 1940 byla vypsána architektonicko-urbanistická soutěž na řešení katolického farního kostela a památníku Tomáše Bati na Baťově na místě, kde se 12.7.1932 zřítilo letadlo s T. Baťou a pilotem Broučkem. Soutěže se zúčastnilo množství známých československých architektů. Realizaci tohoto velkolepého projektu však zmařily válečné události.

Při rozvoji Baťových závodů vzrostl prudce i počet obyvatel. Vzdálenost mezi Baťovem a starší částí města se stala problémem dopravním i pastoračním. Tehdejší otrokovický farář P. František Nerad proto dojednal s T. Baťou propůjčení kinosálu na Společenském domě pro pravidelné nedělní bohoslužby, které se tam potom konaly až do zákazu komunisty v roce 1957. Kromě toho zadal svému bratru architektu Arnoštu Neradovi vypracování projektu na nový kostel. K jeho stavbě však nejspíš z důvodu situace před II. světovou válkou nedošlo.

Co stojí za povšimnutí, je stejná mysl, stejný duch obce dožadující se nového, většího stánku Božího. Tímto centrem se mělo také stát okolí dnešní „Sýpky“, kde dříve stál velký hospodářský dvůr. Žádný z těchto plánů se však neuskutečnil.

Další snahy o postavení nového kostela vyvrcholily koncem 80. let 20. století a jejich výsledkem bylo postavení nového velkého kostela zasvěceného sv. Vojtěchovi.

 

Farnost sv. Vojtěcha - Otrokovice | Původní stránky | vypnout grafiku | mobilní verze  | Code by PCHweb