Aktuální informace z farnosti

Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  • 0 P. Roman Vlk - UŽ VÍM - Je život v klášteře zábava?

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 21.5.2022

    Otázky: 1. Kdy jste zakusil, že Ježíš je živý? 2. Co vás baví na životě v klášteře? 3. Jak nám Duch svatý připomíná Ježíšova slova? Host: Otec biskup Pavel Konzbul   Evangelium  (Jan 14,23-29) Ježíš řekl svým učedníkům: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo a můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. Kdo mě nemiluje, nezachovává moje slova. A (přece) slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal. To jsem k vám mluvil, dokud ještě zůstávám u vás. Ale Přímluvce, Duch Svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl já. Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne ten, který dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí. Slyšeli jste, že jsem vám řekl: `Odcházím' a `(zase) k vám přijdu.' Kdybyste mě milovali, radovali byste se, že jdu k Otci, neboť Otec je větší než já. Řekl jsem vám to už teď, dříve než se to stane, abyste uvěřili, až se to stane.“   P. Roman Vlk | UŽ VÍM | Je život v klášteře zábava?   Pokud máte nějakou otázku, můžete nám ji poslat na email vlcidoupe7@gmail.com nebo prostřednictvím aplikace Vlčí doupě.   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  • 0 ZAMYŠLENÍ NA 6. VELIKONOČNÍ NEDĚLI: SPORY V BOŽÍM PŘÍBYTKU?

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 21.5.2022

      Kráčet společně (Syn hodos) Přestože mě láká věnovat se tématu „sporu a ne malé hádky“ (Sk 15, 2), neboť to nám je blízké a v dnešních novinách by byly z toho bombastické titulky, pro nás mnohem důležitější je souvislost tohoto textu (a celého, nejen uvedených slov) s ostatními čteními. V Antiochii vznikl problém. Pokud by jeho účastníci nežili s Ježíšem, neprožívali to, co Ježíš slibuje v dnešním evangeliu – „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a uděláme si u něj příbytek“ (Jn 14, 23) -, tak by sotva našli řešení. Ale protože vnímali, že jde o Boží věc, že ​​jde o to, aby Bůh přebýval nejen v jejich srdcích, ale také v jejich společenství, tak hledali řešení a Boží Duch jim ho dal: „Duch Svatý a my jsme rozhodli…“ (Sk 15, 28). Konečným výsledkem takového prožívání své víry, takového přístupu k problémům je text ze Zjevení: „…svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha ozářeno Boží slávou… Chrám jsem v něm neviděl, neboť jeho chrámem je Pán, všemohoucí Bůh, a Beránek“ (Zjv 21, 10–11.22). Nádherná vize, pro kterou se vyplatí žít! Možná si myslíš, že máš k tomu daleko, aby si Bůh u tebe udělal příbytek, aby tě vedl Boží Duch. Ale to není pravda. Od křtu Bůh v tobě přebývá. Stal ses jeho dítětem, součástí Kristova těla – Církve, jsi vbudován do svatého chrámu. Jsi součástí nového Jeruzaléma, jsi Kristovou nevěstou. Jistě, můžeš namítat, že tvé hříchy Boha vyhánějí. Ale Bůh se nedá jen tak snadno vyhnat. Pokud si svá selhání uvědomuješ, pokud jich lituješ (nebo jak to kdosi řekl, pokud lituješ alespoň toho, že jich nedokážeš litovat), pokud usiluješ o dobro čili pokud Boha miluješ, proč by měl být Bůh mimo tebe? A teď udělám skok. Velmi mi v Církvi chybí zdravé spory a hádky. Ať se děje cokoliv, tváříme se, jako by všechno bylo v pořádku. Apatie? Lhostejnost? Nezájem? Strach? Vyvolává to ve mně otázku, jestli vůbec žijeme… Jsme-li Božím příbytkem, tak to musí být na nás vidět. Skutečné Boží věci v nás musí vyvolávat vášeň, nadšení, je-li třeba, i rozhořčení či hádky, aby hledáním řešení byl v nás, ve své Církvi, oslaven Bůh. Synodální setkání jsou k tomu skvělou příležitostí.   Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  • 0 ZAMYŠLENÍ NA 5. VELIKONOČNÍ NEDĚLI: ZÁJEM O LIDI

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 14.5.2022

    Kráčet společně (Syn hodos)   Na webu postoj.sk (svetkrestanstva.postoj.sk/105593/netusil-som-ze-bohatstvo-nas-tak-zmeni-uz-aj-ja-sa-spravam-inac) je rozhovor s Petrem Gombitem, knězem, který založil a vede zařízení Oáza pro bezdomovce v Bernátovcích nedaleko Košic. Doporučuji ho k přečtení každému právě ve spojitosti s liturgickými texty dnešní neděle. Proč? Neboť Ježíš říká: „Nové přikázání vám dávám: Milujte se navzájem: jak jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte vy. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem.“„ (Jn 13, 34-35). V rozhovoru je mnoho podnětů na toto téma. Naše synodální kráčení se pomalu blíží závěru první etapy, diecézní fáze. Při pohledu do zápisů ze setkání v naší farnosti se stále více vynořuje základní problém život v naší Církvi – individualismus. „Mám svůj život s Ježíšem a navíc nemám čas, nemám zájem.“ Ale když nás dnes Ježíš volá milovat se navzájem, tak to nelze bez skutečného zájmu o druhé. A nejen v tom, zda mají vše potřebné pro život (to se ještě jak-tak zvládá), ale jestli mají i vše potřebné pro věčný život. Vynořuje se však i jiný problém – způsob pastorace. Jako by se velká část kněží spokojila se základním servisem a rezignovala na úsilí zvát věřící k výšinám. Z Církve se stává servisní organizace, do které mnozí z farnosti přicházejí jen pro „služby“ - pokřtít, pohřbít, sezdat, připravit na biřmování, vyzpovídat… Nemáme však strukturu, která by těmto lidem nabízela biblické školy, formaci v modlitbě, systematickou katechizaci dospělých, růst ve víře… Proč tomu je tak? Je jasné, že kněz, ani ten nejlepší a nejhorlivější, nemůže sám nabízet veškeré bohatství Církve. Jsou potřební laici. Každý pokřtěný má v sobě bohatství, které může a má dávat jiným. Má v sobě Boží život. Pokud se každý pokřtěný neprobudí a nepřevezme část své odpovědnosti za bratry a sestry kolem sebe, tak… Všimni si v dnešním čtení ze Skutků apoštolů (14, 21b - 27) aktivit Pavla a lidí kolem něj. Jak velké věci učinil skrze ně Pán! Proč to dokázali? Neboť měli zájem o lidi. Neboť věděli, že poselství, které hlásají, je pro každého člověka, pro jeho věčný život jedinečné a nenahraditelné ničím jiným. Podobá se naše smýšlení o lidech Pavlovu? Posloucháme Ježíšův příkaz? Vezměme si za svá slova responsoriálního verše: „Chci tě oslavovat navěky, Bože, můj králi.“ Je jasné, že nejde jen o oslavná slova, neboť: „Podle toho poznají všichni, že jste moji učedníci, budete-li se navzájem milovat.“

  • 0 P. Roman Vlk - UŽ VÍM - Je možné dodržet Ježíšovo přikázání lásky?

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 14.5.2022

    Otázky: 1. Kdy jste zakusil, že Ježíš je živý? 2. Kdo vyhrál přívěšek s ovečkou v soutěži z Vlčího doupěte? 3. Je možné dodržet Ježíšovo přikázání lásky? Host: Otec biskup Josef Nuzík   Evangelium  (Jan 13,31-33a.34-35) Když (Jidáš) odešel, Ježíš řekl: „Nyní je oslaven Syn člověka a Bůh je oslaven v něm. Je-li Bůh v něm oslaven, oslaví Bůh i jeho v sobě; ano, hned ho oslaví. Dítky, jen krátký čas jsem s vámi. Nové přikázání vám dávám: Milujte se navzájem; jak jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte vy. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem.“   P. Roman Vlk | UŽ VÍM | Je možné dodržet Ježíšovo přikázání lásky?   Pokud máte nějakou otázku, můžete nám ji poslat na email vlcidoupe7@gmail.com nebo prostřednictvím aplikace Vlčí doupě.   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  • 0 P. Roman Vlk - UŽ VÍM - Co mě může vytrhnout z Božích rukou?

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 7.5.2022

    Otázky: 1. Co mě může vytrhnout z Božích rukou? 2. Kdy jste zakusil, že Ježíš je živý? 3. Umí DJ Lupík i nějakou rozpustilou písničku? Host: Otec biskup Antonín Basler   Evangelium  (Jan 10,27-30) Ježíš řekl: „Moje ovce slyší můj hlas; já je znám a ony jdou za mnou. Já jim dávám věčný život. Nezahynou navěky a nikdo mi je nevyrve z rukou. Můj otec, který mi je dal, je větší než všichni a z Otcových rukou je nemůže vyrvat nikdo. Já a Otec jedno jsme.“   P. Roman Vlk | UŽ VÍM | Co mě může vytrhnout z Božích rukou?   Pokud máte nějakou otázku, můžete nám ji poslat na email vlcidoupe7@gmail.com nebo prostřednictvím aplikace Vlčí doupě.   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  • 0 ZAMYŠLENÍ NA 4. VELIKONOČNÍ NEDĚLI: DÁT VYPUČET SNŮM

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 7.5.2022

    Kráčet společně (Syn hodos)   Jsme jeho lid… (Ž 100). Pánův lid. Věříme, že se o nás stará. Že jeho péče je viditelná, hmatatelná, neboť jako lidé ji potřebujeme vnímat nejen „duchovně“, ale i smysly, tělesně. A právě to je důvod, proč se odvážím snít a trochu popsat svou představu budoucnosti naší místní církve. Vývojem během dějin se stalo, že v našich podmínkách je celá péče Dobrého pastýře o jeho lid svěřena do rukou pastýřů - kněží. Jistě to bylo někdy skvělé řešení, ale dnes je jasné (doufám, že nejen mně), že je to neudržitelný stav. Nestačí totiž pastorace „zvonění“ - určíme časy mší svatých, zpovídání, budou zvonit zvony a lidé přijdou. Neboť všichni jsme svědky, že těch, co přijdou, je stále méně. Ne že by zvonění neslyšeli, ale už je to nezajímá. Možná přijdou, když se ve farnosti vymění kněz nebo jsou mise, ale po pár nedělích znovu zlhostejnějí, neboť... V synodálních materiálech (Přípravný dokument) je napsáno, že cílem synodu je „dát vypučet snům“. Tak tady jeden je - o službě pastýře: Farnost jako společenství společenství. Co to znamená? Farnost pase ne sám kněz (případně více), ale společenství formovaných zodpovědných, které se setkává na týdenní bázi pod vedením kněze. Každý z členů tohoto společenství má své společenství odpovědné na nižším stupni, které formuje – opět na týdenní bázi – ke konkrétní službě ve farnosti. Taková struktura se může rozvětvovat podle potřeb dané služby. Jaké? Služba evangelizace, služba uvádění dospělých do křesťanské zralosti, služba katechizace (děti, mládež, dospělí, manželé, rozvedení, starší lidé…), služba slavení liturgie (v rámci ní například služba pořadatelská, služba úklidu, služba lektorů, služba akolytů, služba zpěvu, služba společných modliteb věřících, služba darů), služba charity, služba správy farního majetku, služba modlitby (v jejím rámci služba uzdravování)… Důležitým principem je to, že do služby se dorůstá formací a rozlišováním daru, pověření k ní dává kněz na základě doporučení jeho společenství odpovědných. V takovém modelu farnosti se nikdo z farnosti neztrácí, neboť všichni, kdo jsou zdánlivě mimo, jsou objektem zájmu služby evangelizace. To jsou lidé prvního kontaktu, zvláště formovaní pro zvěstování Ježíše. Pokud někdo odevzdá svůj život Kristu, přijme ho jako svého Pána a Spasitele, není ponechán sám sobě, ale dostane se do společenství těch, kdo se připravují na přijetí iniciačních svátostí nebo – pokud již svátosti „mají“ – do formačních katechetických kurzů, kde se učí žít svou víru, dozrávat v ní a nacházet svou specifickou službu v rámci farnosti. V tomto velmi stručně popsaném modelu je služba Dobrého pastýře svěřena každému. Samozřejmě, v jiné míře knězi, jemuž zůstává hlavní zodpovědnost, v jiné míře laikům, kteří přebírají zodpovědnost za nějaký úsek pastorace. Ale je jisté, že jen takto lze dosáhnout, aby každý ve farnosti osobně zakoušel péči Dobrého pastýře skrze konkrétní „pastýře“, kteří se o něj starají a pomáhají mu dostat se na dobré pastviny. Možná i ty chceš dát vypučet snům. Synod pro to dává skvělý prostor. Zapoj se. Neboj se. Nedej se odradit. Když jsem si přečetl, co jsem výše napsal, první věc, co mě napadla, byla odrazující myšlenka: „Myslíš si, že se to dá?“ Přesně to si myslím. Možná tři skupiny, které jsme v naší farnosti kvůli synodu vytvořili, jsou prvním krokem tím směrem, když Ježíš jako Dobrý pastýř jde spolu s námi (viz logo synodu), tak nám ukáže i druhý, třetí či 153. krok.

  • 0 Proč učedníci vzkříšeného Ježíše hned nepoznali?

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 30.4.2022

      Otázky: 1. Kde jste zakusil, že Ježíš je živý? 2. Soutěž 3. Proč učedníci vzkříšeného Ježíše hned nepoznali? Host: Otec biskup Zdenek Wasserbauer   Evangelium (Jan 21,1-19) Ježíš se znovu zjevil svým učedníkům, (a to) u Tiberiadského moře. Zjevil se takto: Byli pohromadě Šimon Petr, Tomáš zvaný Blíženec, Natanael z galilejské Kány, synové Zebedeovi a ještě jiní dva z jeho učedníků. Šimon Petr jim řekl: „Půjdu lovit ryby.“ Odpověděli mu: „I my půjdeme s tebou.“ Vyšli tedy a vstoupili na loď, ale tu noc nic nechytili. Když už nastávalo ráno, stál Ježíš na břehu, ale učedníci nevěděli, že je to on. Ježíš se jich zeptal: „Dítky, nemáte něco k jídlu?“ Odpověděli mu: „Nemáme.“ On jim řekl: „Hoďte síť na pravou stranu lodi, a najdete.“ Hodili ji tedy, a nemohli ji už ani utáhnout pro množství ryb. Tu onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: „Pán je to!“ Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, přehodil přes sebe svrchní šaty byl totiž oblečen jen nalehko - a skočil do moře. Ostatní učedníci dojeli s lodí - nebyli od země daleko, jen tak asi dvě stě loket, a táhli síť s rybami. Když vystoupili na zem, viděli tam žhavé uhlí a na něm položenou rybu a (vedle) chléb. Ježíš jim řekl: „Přineste několik ryb, které jste právě chytili.“ Šimon Petr vystoupil a táhl na zem síť plnou velkých ryb, (bylo jich) stotřiapadesát. A přesto, že jich bylo tolik, síť se neprotrhla. Ježíš je vyzval: „Pojďte snídat!“ Nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: „Kdo jsi?“ Věděli, že je to Pán. Ježíš přistoupil, vzal chléb a dal jim, stejně i rybu. To bylo už potřetí, co se Ježíš zjevil učedníkům po svém zmrtvýchvstání. Když posnídali, zeptal se Ježíš Šimona Petra: „Šimone, (synu) Janův, miluješ mě více než ti zde?“ Odpověděl mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě miluji.“ Ježíš mu řekl: „Pas mé beránky.“ Podruhé se ho zeptal: „Šimone, (synu) Janův, miluješ mě?“ Odpověděl mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě miluji.“ Ježíš mu řekl: „Pas moje ovce.“ Zeptal se ho potřetí: „Šimone, (synu) Janův, miluješ mě?“ Petr se zarmoutil, že se ho potřetí zeptal: „Miluješ mě?“, a odpověděl mu: „Pane, ty víš všechno - ty víš, že tě miluji.“ Ježíš mu řekl: „Pas moje ovce! Amen, amen, pravím ti: Dokud jsi byl mladší, sám ses přepásával a chodils, kam jsi chtěl. Ale až zestárneš, vztáhneš ruce, a jiný tě přepásá a povede, kam nechceš.“ To řekl, aby naznačil, jakou smrtí oslaví Boha. A po těch slovech ho vyzval: „Následuj mě!“   Odkazy k soutěži: http://seminar-praha.cz https://www.knezskyseminar.cz/ https://vlcidoupe.cz/pro-katechety-a-rodice/   P. Roman Vlk | UŽ VÍM | Proč učedníci vzkříšeného Ježíše hned nepoznali?   Pokud máte nějakou otázku, můžete nám ji poslat na email vlcidoupe7@gmail.com nebo prostřednictvím aplikace Vlčí doupě.   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  • 0 ZAMYŠLENÍ NA 3. VELIKONOČNÍ NEDĚLI: ALELUJOVÝ VERŠ

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 30.4.2022

      Kráčet společně (Syn hodos) V bohoslužbě slova během mše svaté je jedna část, které si všímáme, uvědomujeme a pamatujeme asi jen velmi málo. Že by proto, že pokud se nezpívá, tak se dokonce může vynechat (VSRM 63e)? Je to zpěv Aleluja a verš před evangeliem. Možná nás až tak neupoutá také proto, že je to jedna z mála liturgických činností, během které se koná i jiná činnost – požehnání jáhna (je-li k dispozici), procesí s evangeliářem a příchod jáhna či kněze k ambonu. My si odzpíváme Aleluja a na to, co zpívá zpěvák, jaksi vypneme mysl. Právě proto chci dnes upozornit na tento verš. Má totiž důležitou roli, která může nabývat různých rozměrů. Například uvádí (někdy vzdáleně) do tématu evangelia, které se po verši čte. Anebo upozorňuje na tajemství svátku, který je právě slaven. No a dnes má navíc dost vzácný úkol – spojuje jednou myšlenkou všechna čtení. "Vstal z mrtvých Kristus, tvůrce všeho, a smiloval se nad lidským pokolením." Toto je verš před evangeliem tuto neděli. Evangelium je o zjevení se Krista, který vstal z mrtvých, apoštolům. Verš tím plní první zmíněnou roli. Nasměrovává na tajemství celé doby, kterou slavíme - Velikonoční, plní tedy i druhou úlohu, a spojuje všechna tři čtení i žalm do jednoho celku - třetí úkol. Jak plní tu třetí? Apoštolové před veleradou ohlašují Ježíšovo utrpení, smrt i zmrtvýchvstání a zvěstují nový řád: „Boha je třeba více poslouchat než lidi" (Sk 5, 29). Proč? Neboť Kristus žije, Bůh ho vzkřísil. Žalmista hovoří o oslavě Pána, který ho vysvobodil. Smiloval se nad lidským pokolením. Obraz, který přitom používá, se vždy velmi dotkne mého srdce: „Můj nářek jsi obrátil v tanec“ (Ž 30, 12a). Nakonec Jan ve Zjevení popisuje nebeskou oslavu Tvůrce všeho. Neboť „všechno tvorstvo na nebi, na zemi, pod zemí i na moři a všechno, co je v nich“ (Zjv 5, 13) volá Bohu ke slávě. Všimněme si ještě jednoho – dnešní texty zdůrazňují oslavu. I když Skutky apoštolů trochu jinou, než jsme zvyklí – apoštolové byli plni radosti, že mohli snášet potupu pro Ježíšovo jméno. Možná radostí vyzpěvovali po ulicích Jeruzaléma žalmy… Zjevení popisuje nebeskou oslavu - volání myriád andělů: "Hoden je Beránek…" A Janovo evangelium hostinu, kterou apoštolům připravil samotný Ježíš. V tomto kontextu je verš před evangeliem důvodem každé oslavy v Církvi. Proč jsi dnes byl (či půjdeš) na mši svatou? Oslavoval jsi? Oslava má jeden důležitý rys: je téměř nemožné slavit sám. Oslavuje se s lidmi, které máme rádi, kteří mají rádi nás, s lidmi, se kterými spolu kráčíme (syn odos). Ne s náhodně sejitými. Co můžeme tento týden udělat, abychom v naší farnosti spolu kráčeli méně anonymně a více spojení? Jak rozvineme a upevníme vztahy s těmi, se kterými spolu slavíme? Koho můžeme pozvat na naše společné slavení nejbližší neděli? Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/

  • 0 P. Roman Vlk - UŽ VÍM - Kde byl Tomáš?

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 23.4.2022

    Otázky: 1. Kde byl Tomáš? 2. Kdy jste zakusil, že Ježíš je živý? 3. Májová modlitební síť Host: Otec biskup Václav Malý   Evangelium  (Jan 20,19-31) Navečer prvního dne v týdnu přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. Znovu jim řekl: „Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha Svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána!“ On jim však odpověděl: „Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím.“ Za týden byli jeho učedníci zase uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Potom vyzval Tomáše: „Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ Tomáš mu odpověděl: „Pán můj a Bůh můj!“ Ježíš mu řekl: „Protože jsi mě uviděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kdo neviděli, a (přesto) uvěřili.“ Ježíš vykonal před svými učedníky ještě mnoho jiných zázraků, ale o těch v této knize není řeč. Tyto však jsem zaznamenal, abyste věřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a s vírou abyste měli život v jeho jménu.   P. Roman Vlk | UŽ VÍM | Kde byl Tomáš?   Pokud máte nějakou otázku, můžete nám ji poslat na email vlcidoupe7@gmail.com nebo prostřednictvím aplikace Vlčí doupě.   SLEDUJTE VLČÍ DOUPĚ TAKÉ NA: WEB: https://vlcidoupe.cz ESHOP: https://vlcidoupe.cz/obchod INSTAGRAM: https://1url.cz/@Vlci_doupe FACEBOOK: https://1url.cz/@Vlci.doupe MOBILNÍ APLIKACE: https://1url.cz/@app.vlcidoupe Dílo Vlčí doupě je možné finančně podpořit darem na č. ú.: 2089164018/3030

  • 0 ZAMYŠLENÍ NA 2. VELIKONOČNÍ NEDĚLI: OSLAVY

    • Promluvy
    • napsal Administrator
    • 23.4.2022

      Kráčet společně (Syn hodos) Po týdnu, kdy se vše při slavení liturgie točilo kolem Ježíšova zmrtvýchvstání, tuto neděli a každou další během Velikonoční doby k tomuto základnímu tématu zazní ve čteních jeden nový tón – budeme poslouchat texty z Knihy zjevení. Jako by nám tím Církev chtěla ukázat, že tajemství Ježíšova vítězství má dopad nejen na náš život, ale ovlivňuje celý vesmír. Nyní i v budoucnosti. A Ježíšovo zmrtvýchvstání skutečně mění celý svět. Do tmy proniká světlo, beznaděj je poražena nadějí, nesmyslnost se proměňuje na vznešený cíl proměny celého stvoření, očekávání nové země a nového nebe, nového Jeruzaléma. V dnešním úryvku z druhého čtení mě zaujal jeden detail – Jan měl své vidění v Pánův den, kdy byl u vytržení. Velmi mě to oslovilo a vedlo také ke zpytování svědomí: Prožívám Pánův den ve vytržení? Ne, nečekám zjevení (kromě závěrečného zjevení se Pána Ježíše ve slávě), ale vnímám tento text tak, že Jan tak úžasně slavil Pánův den, až byl ve vytržení. A tehdy se mu dostalo mimořádné zjevení. Ještě nikdy jsem nebyl v neděli u vytržení, přestože jsem prožil mnoho krásných a hlubokých okamžiků setkání s Pánem při slavení liturgie, při modlitbě, nad Písmem, při setkáních s lidmi. Ale také vím, že nejednou mě zláká televizor či jen tak bezcílně procházím nedělí, doslova ji převegetuji a na jejím konci se cítím prázdný a unavený sám ze sebe. Co můžu udělat, aby tomu tak nebylo? Jak mám slavit neděli, aby se vytržení stalo její běžnou součástí? Hledání odpovědí na tyto otázky vnímám jako své předsevzetí na tuto Velikonoční dobu, neboť to pokládám za velmi důležité pro mou věčnost. Budu zpívat Aleluja – nebudu zapínat televizi. Budu vnímat ticho – nebudu sledovat zprávy. Budu číst Písmo – nebudu zapínat internet. Budu se usmívat na ty, se kterými žiji a se kterými se setkám. Jsem zvědavý, co mi Boží Duch ještě zjeví. Těším se na slavení již této neděle, na vytržení při slavení Božího milosrdenství. Toto jsem pro sebe a možná i pro mnohé čtenáře tohoto textu objevil v dnešním úryvku z Knihy zjevení. Co jsi objevil ty? Poděl se o to, možná to napiš a pošli na nějakou webovou křesťanskou stránku, zavěs na facebook nebo jen tak někomu o tom řekni. Uděláš krok ve společenství Církve… Syn odos.