Aktuální informace z farnosti

Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

Zpět

0 ZAMYŠLENÍ NA 14. NEDĚLI V MEZIDOBÍ: NOSITEL POKOJE

  • Promluvy
  • napsal Administrator
  • 2.7.2022

Kráčet společně (Syn hodos)

 

Mojžíš stojí na úpatí hory Choreb před hořícím keřem a slyší velmi potěšující slova: „Viděl jsem bídu svého lidu, který je v Egyptě, slyšel jsem jejich nářek na biřice; ano, znám jejich bolesti. Proto jsem sestoupil, abych je vysvobodil z ruky Egypťanů.“ (Ex 3, 7-8). Vtom ho jako blesk z jasného nebe zasáhnou slova: „3,10 Jdi tedy, já tě posílám k faraónovi, abys můj lid, syny Izraele, vyvedl z Egypta.“ (v. 10). A bylo po radosti…

Dnes Bůh skrze proroka Izajáše oznamuje pokoj pro svůj lid: „…obrátím k němu pokoj jako řeku“ (Iz 66, 12). A Ježíš podle vzoru svého Otce posílá lidi, aby slíbený pokoj přinášeli oni: „Jděte! Řekněte: ‚Pokoj tomuto domu!'“ (Lk 10, 3. 5). Na rozdíl od Mojžíše se učedníci nevymlouvali, šli a evangelista říká, že „se vrátili s nadšením“ (v. 17)

V těchto obrazech se jasně ukazuje základní pravidlo jednání Boha: vždy jedná ve spolupráci s člověkem. Tak i my jsme v naší době povoláni přinášet pokoj. Jak to máme dělat? Návod je jednoduchý – takový, jaký dostali učedníci: „Řekněte jim: ‚Přiblížilo se k vám Boží království‘“ (v. 9).

Žalmista nakonec všechno završí – výsledek je tak jako tak věcí Boha: „Pojďte a podívejte se na Boží díla; úžas budí skutky, které činí lidem“ (Ž 66, 5). Ale také nechává cosi na člověka: „Bůh… neodmítl mou modlitbu“ (v. 20).

Takže to, že patříme Bohu, že ho milujeme, vůbec neznamená, že všechno necháme na něm a my jen budeme (ne)trpělivě čekat, až Bůh uskuteční své plány. Ne, my jsme povoláni spolupracovat s ním. Kdosi řekl, že pokud Bůh udělá svých tisíc kroků k tobě, ale ty neuděláš ten svůj jediný krůček k němu, nesetkáte se. Nebudu-li lidem ohlašovat Boží království a jeho pokoj, Bůh může udělat tisíce kroků k pokoji, ale stále bude chybět ten jeden můj.

Staňme se tedy během těchto dnů nositeli pokoje. Mluvme o Božím království, o jeho pokoji. Ať z plnosti srdce mluví naše ústa (Lk 6, 45).

 

Přebíráno se svolením autora. Zdroj zamyšlení najdete zde: http://dcza.sk/