Vítejte

na stránkách Římskokatolické farnosti sv. Vojtěcha Otrokovice

Aktuality, Inspirace, Ohlášky, Promluvy

  • 0 Pomůcka pro rodiče - Aplikace Bible pro děti už v češtině

    Aplikace Bible pro děti byla vyvinuta YouVersion, tvůrců aplikace Bible, ve spolupráci s OneHope. Je navržena tak, aby dětem poskytla zážitek nad Biblí plný zábavy. Děti z celého světa si nyní užívají Aplikaci Bible pro děti v 53 jazycích - už včetně češtiny! Sdílejte evangelium. Lidé se nás neustále ptají, co mohou dělat, aby pomohli dalším dětem zamilovat si Bibli. Je to stejně snadné jako podělit se o tuto skvělou zprávu se svými přáteli! A pomozte nám šířit i dnešní dobrou zprávu: Bible pro děti už umí česky!   Odkaz: https://www.bible.com/cs/kids

  • 0 Alisa Turner - Má modlitba za Tebe

    Denně vzpomínám na farnost při mši svaté, kterou slavím v kostele, než jej otvírám. Taky věřím, že se společně modlíme ve 20.00, jak nás k tomu pozval papež František.   Připojuji píseň, kterou jsem si nechal přeložit k jedné videoklipové křížové cestě a její text ke mně velmi silně promlouvá zvláště v této době. Snad se stane povzbuzením pro dnešní neděli, která se nazývá dle textů Písma nedělí radostnou.   Nezapomeňte si zapnout titulky.

  • 0 Zamyšlení - Lidstvo dostalo přesně tu nemoc, jakou potřebovalo

    Určitě je dobré pro tuto dobu pro mnohé stresu a taky strachu, že kolují mezinámy různé vtipy, které nám pomáhají vše zvládat. Stejně tak je dorbé, že přicházejí i různá zamyšlení, která nás vedou k tomu se zastavit nad našimi životy. A snad i c´do budoucna něco změnit.   Lidstvo dostalo přesně tu nemoc, jakou potřebovalo   Přestali jsme si vážit zdraví a proto jsme dostali takovou nemoc, abychom si uvědomili, že na tom nejvíc záleží...   Přestali jsme si vážit přírody a proto jsme dostali takovou nemoc, aby nám pobyt v ní byl tak vzácný...   Přestali jsme být schopni pracovat v rodinách a proto nás tato nemoc zamkla do našich domovů, abychom se mohli znovu naučit fungovat jako rodina...   Přestali jsme si vážit starých a nemocných a proto nám byla dána tato nemoc, abychom si připomněli, jak jsou zranitelní...   Přestali jsme si vážit zdravotníků a lékárníků, abychom zjistili, jak jsou nepostradatelní...   Přestali jsme mít respekt k učitelům a proto tato nemoc uzavřela naše školy, aby si ji rodiče mohli vyzkoušet sami...   Mysleli jsme si, že si můžeme všechno koupit, být kdekoliv a s kým jsme chtěli a proto jsme dostali tento druh nemoci, abychom si uvědomili, že to není samozřejmost...   Mamona nás rozesmála, volný čas jsme trávili v nákupních centrech, proto nám je tato nemoc zavřela, abychom pochopili, že si štěstí koupit nemůžeme...   Zaměřili jsme velkou pozornost na náš vzhled a porovnávání sebe, proto nám tato nemoc zakryla tváře, abychom pochopili, že tam naše krása není...     Mysleli jsme si, že jsme gentlemani na této zemi a proto jsme dostali tuto nemoc, aby nás něco miniaturního, co ani není vidět, mohlo zkrotit, dát nám příručku a trochu pokory...   Tato nemoc nám bere hodně, ale zároveň nám dává možnost se toho tolik naučit a pochopit, co je v životě nejdůležitější...   Dostali jsme nemoc na míru... asi jsme ji jako lidstvo opravdu potřebovali...  ️

  • 0 Křížová cesta v době pandemie koronaviru

    Kříž je znakem spásy. Kříž je naše síla. Ke kříži se utíkáme, protože je naším vysvobozením. Kde jsi v tom všem, Pane? Kde jsi v tom všem, co nyní prožíváme? Kráčíš s námi a před námi. Dávno jsi tu cestu prošel.     1. zastavení   -   Pán Ježíš je odsouzen k smrti K. Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti, L. neboť skrze svůj kříž jsi vykoupil svět. Zdá se nám, že i my jsme odsouzeni. Tuto situaci jsme si přece nevybrali sami, nikdo z nás. Nemůžeme ji ovlivnit, nemůžeme se jí vzepřít, protože ať bychom udělali cokoli, ona je tady. Je tu virus, který se šíří a který má svoje pravidla. Zavírá nás do karantén, ruší naše akce, tlačí se nám do kanceláří, lékáren, obchodů a místností. Narušuje veškerý náš komfort a to, na co jsme zvyklí. Ohrožuje naše zdraví, vnáší do našich životů nejistotu. Co bude? Jak se to všechno vyvine? Díváme se jeden na druhého. Nevíme, koho se máme bát, kdo nás může ohrozit a nemáme jistotu ani sami v sebe. Ať se nám to líbí nebo ne, koronavirus nás všechny odsoudil. Je to paradoxní, ale odsouzení, které jsme ochotní přijmout, se pro nás může stát milostí. Ano, některé odsouzení potřebujeme k tomu, abychom se mohli osvobodit od něčeho daleko závažnějšího. Pane, tvoje odsouzení nám všem přineslo osvobození od hříchu a věčné smrti. Od čeho potřebuji být osvobozen já dnes? Co jsem zanedbal? Na čem jsem byl závislý? Čeho jsem si dostatečně nevážil? Před čím jsem utíkal? V čem všem potřebuji otevřít oči? V čem potřebuji dozrát? Co všechno mě může koronavirus naučit? K. Ukřižovaný Ježíši, L. smiluj se nad námi i nad dušemi v očistci.   2. zastavení   -   Pán Ježíš přijímá kříž K. Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti, L. neboť skrze svůj kříž jsi vykoupil svět. Ježíši, učíš nás nést. Vzít na sebe všechno, co život přináší. Nést kříž znamená nést všechno. Nejen to dobré, to, co se nám líbí, co bychom chtěli, ale i to, co je spojeno s utrpením. Když bereš kříž na svoje ramena, ukazuješ nám, že je potřeba se smířit s tím, že tento pozemský život není procházkou růžovou zahradou. Nejsme tu proto, abychom si užívali, ani aby nám všechno vyšlo a nic nás nezasáhlo. Tento život nás vždy bude bolet. Toto není ráj, protože všechno je zraněné, nemocné, všechno je napadené jedem z otráveného jablka. Na všechno padá stín hříchu, zla, nedokonalosti a bídy. Jsme vyvedeni z míry, jestliže se objeví nějaký virus, který napadá naše tělo. A přitom nevidíme, že naše srdce je nemocné. Pane, tímto životem jenom procházíme, tak jako ty jsi prošel svojí křížovou cestou. U ničeho není možné se zastavit, nic nemůže být trvalé a nepřekonatelné. Ani epidemie. Prosím, provázej nás každou chvílí, proveď nás i touto zkouškou. Nauč nás nést život takový, jaký je. A kráčet vždy ve světle tvých kroků. K. Ukřižovaný Ježíši, L. smiluj se nad námi i nad dušemi v očistci.     3. zastavení   -   Pán Ježíš padá pod křížem poprvé K. Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti, L. neboť skrze svůj kříž jsi vykoupil svět. Jsme malí a křehcí. Tak zranitelní. Na to, abychom byli přemoženi, stačí malá, okem nepostřehnutelná částečka, která neviditelně vnikne do našeho těla a infikuje naše buňky. Něco tak malé získá nad námi nadvládu. Něco tak malé nás dokáže ochromit a zlomit. A zde se končí všechny naše namyšlené hry na naši velikost a důležitost. Tak rádi vypínáme prsa, tak rádi ukazujeme svoji sílu a nezávislost. Tak rádi přijímáme pocty a uznání. Chtěli bychom něco znamenat. Chtěli bychom umět všechno vyřešit. Chtěli bychom být vítězi a vidět ovoce svojí práce. A všechny slabosti šikovně přelepujeme leukoplastí. Na každou díru okamžitě našíváme záplatu. Každou kritiku úspěšně odrazíme silným argumentem. Jen aby nebylo vidět, že máme rezervy, že jsme ubozí, malí. Ty jsi však, Pane, přijal naší bídu, naši lidskou slabost. Vidíme tě padat pod křížem. Vidíme, jak jsi sražený do prachu. Ó Pane, pomoz nám přijmout, že jsme maličcí. Nauč nás žít jako děti. Jako děti Nebeského Otce. Jsme slabí, i když si to často nechceme připustit. Koronavirus tuto naši slabost odhalil v přímém přenose. Jsme slabí. Nauč nás žít ne ze svých sil, ale z tvé síly. K. Ukřižovaný Ježíši, L. smiluj se nad námi i nad dušemi v očistci.   4. zastavení   -   Pán Ježíš potkává svou matku K. Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti, L. neboť skrze svůj kříž jsi vykoupil svět. Setkání s matkou muselo být pro tebe tak vzácné. Určitě tě posilnilo na duchu, můj Pane! Její láska vlila do tvé duše záblesk světla. Neřekla nic, objala tě očima. A těma stejnýma očima s tebou sdílela tvá muka. Člověk potřebuje vztahy. Byli jsme stvořeni pro to, abychom se o sebe dělili s druhými a abychom se s nimi spojovali. Zdá se nám, že koronavirus je v této potřebě vůči nám nelítostně krutý. Izoluje nás. Nemůžeme si ani podat ruce, natož se obejmout. Nutí nás stranit se jeden druhého. Zavírá nás do našich domácností a uzavřených prostor. Do samoty, která vyvolává úzkost. Na druhé straně, jsme to byli právě my, kdo jsme už dlouhou dobu žili hekticky. Neměli jsme dost prostoru, abychom se věnovali těm, kteří na nás čekají a touží po naší blízkosti. Lidi nahradili povinnosti, práce, přeplněné kalendáře, vyřizování, aktivity. Na naši pozornost byly vypsány dlouhé čekací lhůty. A nyní? Co bychom dali za to, abychom mohli být spolu. Abychom si mohli jen tak pokecat, zasmát se nebo si spolu někam vyjít. Být spolu. Vnímat se smysly. Sdílet se navzájem. Vyjádřit si blízkost a spoluúčast. Pane, dej, ať nás tato karanténa naučí vážit si člověka a přijmout ho do svého života jako dar. Dar od tebe, v kterém se mi dáváš ty sám. Dej, abychom si uvědomili, že nežijeme pro výkony, ale jeden pro druhého. K. Ukřižovaný Ježíši, L. smiluj se nad námi i nad dušemi v očistci.   5. zastavení   -   Šimon Kyrenský pomáhá Pánu Ježíši nést kříž K. Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti, L. neboť skrze svůj kříž jsi vykoupil svět. Prázdné regály v supermarketech. Po mouce a rýži se už dávno slehla země. Nyní je důležité získat poslední antibakteriální mýdlo. Jestliže někde ještě mají roušky, určitě se s tím nebudu chlubit, aby nezmizely dříve, než se s nimi stihnu zásobit. Je třeba se o sebe postarat, je třeba se zachránit. Možná je to všechno projev paniky a strachu, ale také hrubého egoismu. Staráme se o to, abychom zabezpečili sebe. Ale co ti druzí? Myslíme vůbec na ně? Nejsme jako Šimon, který ti pomohl jenom z donucení? Tvůj úděl se ho netýkal. Šel náhodou okolo. Měl svůj příběh, svůj život a svoje starosti. Nejsme i my takoví? Pane, nauč nás vidět i ty druhé. Nauč nás vnímat jejich potřeby a to, že jsou vůbec tady. Ať se jejich starosti stanou tak trochu i našimi. Ať jsme ochotni všimnout si jejich bolesti a nouze. Pomoci jim unést to, co je trápí. K. Ukřižovaný Ježíši, L. smiluj se nad námi i nad dušemi v očistci.   6. zastavení   -   Veronika podává Pánu Ježíši roušku K. Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti, L. neboť skrze svůj kříž jsi vykoupil svět. Veronika tě překvapila svojí čistou láskou. Viděla tvoje umírání. A přesto, že ho nemohla odvrátit, nezůstala jen u dívání. Na jejím šátku zůstal tvůj krvavý portrét. Do jejích skutků jsi vtiskl pečeť svojí tváře, která se jasně zrcadlí i v její duši. Ano, v každé ochotné a sloužící Veronice můžeme uvidět tvůj obraz, Ježíši. Ty jsi v nich, ve všech lékařích, zdravotnících, hygienicích, sestrách, krizových pracovnících, dobrodincích a dobrovolnících. V srdci každého člověka, který je nyní ochoten pomoci. Díváš se na nás jejich očima. Děkujeme ti za všechny lidi, kteří jsou připraveni sloužit, i když riskují, že se sami nakazí. Děkujeme ti za jejich obětavost, soucit, že jsou ochotní podat roušku, že jsou hojivým balzámem útěchy v naší bezmocnosti, nemoci a nouzi. Za jejich odhodlání a nasazení zachraňovat i navzdory únavě. Ukazují nám, jak nemyslet na sebe. Děkujeme za jejich hrdinství lidskosti a nasazení vlastního života. Nauč i nás, Pane, umět se sklonit. Sklonit se k těm, kteří byli nakaženi. Ne pohrdavě je označit a vyloučit ze své přízně. Léčba vyžaduje karanténu, ale dejme si pozor, abychom někoho neuvrhli do karantény v našem srdci. I ten, kdo se nakazil, je moje sestra a můj bratr. Jestliže nemůžeme být spolu a pomáhat si fyzicky, pomáhejme si žehnáním a vroucí modlitbou. K. Ukřižovaný Ježíši, L. smiluj se nad námi i nad dušemi v očistci.     7. zastavení   -   Pán Ježíš padá pod křížem podruhé K. Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti, L. neboť skrze svůj kříž jsi vykoupil svět. Znovu jsi upadl, abys sestoupil až na dno. Do toho prachu, v němž se válíme my sami. Tam jsi nás našel. Ne, nejsme pány světa, nemáme vše ve svých rukou. Je tu moc, která nás přesahuje. Dlouho jsme si mysleli, že si vystačíme se svým rozumem a moderními výdobytky. Máme vědu, techniku a pokrok. Žijeme ve smartovém režimu. Na vše máme dálkové ovládání, chytrá zařízení, chytré aplikace a chytrá řešení. Za pár hodin se pohodlně dopravíme na druhý konec planety. Za pár sekund vyřešíme hádanky. Z pohodlí pokoje zařídíme nákupy. Několika tlačítky ze Země ovládáme sondy vzdálené tisíce kilometrů ve vesmírném prostoru. Chceme se mít dobře, chceme mít hojnost a pohodlí. Žijeme konzumně a vůbec nám to nepřekáží. Zvykli jsme si na pohodlí, nedokážeme se uskrovnit, jsme rozmazlení, nevystačíme si s jedním druhem salámu. Nevydržíme v pokoji, který nebyl už dva roky přestavěn. Neumíme si představit léto bez luxusní dovolené. Chceme dosahovat cílů a vykazovat zisky. A přitom naše vztahy trpí. Trpí příroda i životní prostředí. Při tvém druhém pádu, Pane, prosíme o pokoru. O pokoru, kterou nás učí i nový virus. Velmi snadno smetl ze stolu všechny naše kvóty a plány. Ekonomika zaznamenává obrovské ztráty. Nechal nás padnout do bezmoci, abychom pochopili, co je v životě důležité. Abychom hledali tebe, Bože. Abychom se od hmoty obrátili k duši. Od materiálních dober k nebi. K tomu, co přetrvá na věky. K. Ukřižovaný Ježíši, L. smiluj se nad námi i nad dušemi v očistci.     8. zastavení   -   Pán Ježíš napomíná plačící ženy K. Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti, L. neboť skrze svůj kříž jsi vykoupil svět. V době epidemie jsou naše setkání omezená. Zastavení nákazy závisí ve velké míře na disciplinovanosti každého z nás. Možná jsou stále mezi námi takoví, kteří situaci podceňují a nejsou ochotní podrobit se přísným opatřením. Na našem jednání ale závisí zdraví a život ostatních lidí. Zodpovědnost je projevem lásky k druhým. Když ses, Pane, setkal s plačícími ženami, volal jsi je k zodpovědnosti za jejich život a život jejich dětí. A tvé volání patří i nám. Na mnohé v době pandemie nestačíme, ale mnohé máme ve svých rukou. Na našem chování velmi záleží, jestli se virus bude nekontrolovaně šířit, nebo jestli se nám podaří ho uchopit, lokalizovat a nakonec i zastavit. Prosíme tě, Ježíši, daruj nám milost pochopit vážnost situace. Probuď v nás ohleduplnost vůči sobě i druhým. Dej, ať nepropadáme panice, ale zároveň nejsme ani lhostejní. Pokud můžeme, zůstaňme doma. K. Ukřižovaný Ježíši, L. smiluj se nad námi i nad dušemi v očistci.     9. zastavení   -   Pán Ježíš padá pod křížem potřetí K. Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti, L. neboť skrze svůj kříž jsi vykoupil svět. Když sledujeme zprávy ze světa, zejména z Itálie, přepadají nás obavy. Epidemie může dosáhnout i takových rozměrů. Italský scénář nás děsí. Zdá se, že koronavirus není jen nějaká neškodná chřipka. Pokud se včas nepodchytí, změní se na smrtící monstrum. Tohle vše nás čeká? Jestliže se virus ujme, není snadné předvídat jeho chování. Nikdo před ním není uchráněn, nevíme, v jakém koutě na nás číhá, nevíme, jak se s ním vypořádá náš organismus. Pochopitelně máme strach. Budoucnost je nejistá. Scénář budoucích dní píše virus. On diktuje podmínky. Pokud by nás však cokoli přitlačilo k zemi, stejně jako tebe při tvém třetím pádu, Pane, víme, že kříž není to jediné, co nám zůstává. Z každého dna můžeme vstát. A vstaneme, protože i ty jsi vstal. Odevzdáváme ti svůj strach, aby si jej z našich srdcí rozfoukal jako mlhu. Prosíme, dej nám svůj pokoj a ujištění, že máš vše ve svých rukách. I dnes nám říkáš: „Nebojte se, já jsem s vámi až do skončení světa." Jako bys řekl: „Nebojte se, já jsem s vámi až do skončení epidemie." Až do skončení každé zkoušky. Zkouška pomine, ale vy zůstanete stát. Nic vás nezlomí, protože jste ve mně a já ve vás. K. Ukřižovaný Ježíši, L. smiluj se nad námi i nad dušemi v očistci.     10. zastavení   -   Pán Ježíš zbaven roucha K. Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti, L. neboť skrze svůj kříž jsi vykoupil svět. Berou ti roucho. Jako by ti sebrali důstojnost, Ježíši. Zůstal jsi nahý, vzali ti všechno. Nechal jsi se obrat i o to poslední, co jsi měl. I nám koronavirus hodně bere. Přicházíme o bezpečí, jistotu, o běžný způsob života, o vše, na co jsme byli zvyklí, o svobodu, o možnost volně se pohybovat a potkávat, o kulturní vyžití, dotyky, vzájemnou blízkost a kontakt. Ztrácíme práci, dobrou náladu, zdraví. Naše pohodlí je narušeno. Nákaza nám opravdu hodně bere, ale ty jsi ten, který vždy dává. Dokonce i tehdy, když tě vysvlékají ze šatů. Máš pro nás svou milost, svůj život, sám sebe. Když nám život něco bere, zároveň také mnoho získáváme. Virus nám otevřel oči, zatřásl s námi, vyrušil nás z povrchní spokojenosti. Ukázal nám naše skryté rány a to, že často stavíme svůj život na něčem tak laciném, povrchním a prchavém. Berou ti šaty, ale ty nám dáváš věčnost. Přijměme ji, nezůstaňme přikovaní k tomuto světu. Nechme se obdarovat rájem. Žijme pro nebe, žijme z otevřené Pánovy dlaně, ne ze svých zásob. Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, co Bůh připravil těm, kteří ho milují. K. Ukřižovaný Ježíši, L. smiluj se nad námi i nad dušemi v očistci.     11. zastavení   -   Pán Ježíš přibit na kříž K. Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti, L. neboť skrze svůj kříž jsi vykoupil svět. Neměli jsme čas. Nyní ho máme až příliš. Hnali jsme se do záhuby. Žili jsme v běhu, žili jsme jako o závod. Upachtění a unavení, s vyplazeným jazykem jsme dobíhali do svých malých cílů, které jsme si vytýčili. Kvůli čemu jsme vlastně tak pospíchali? Chtěli jsme všechno stihnout. Neuměli jsme si vybrat. Neptali jsme se Pána, jak naložit se svým časem. Měli jsme své představy. Neměli jsme čas na svoji duši, jeden na druhého. Kvůli službě lidem jsme ostatní lidi nejednou přehlíželi a zanedbávali. Nebylo kdy se setkat se svým Pánem. Nebylo kdy ponořit se do ticha. Unikala nám hloubka. Už ses asi nemohl, Pane, dívat na to, jak se ničíme. Náš spěch a nedostatek času nabraly nebývalých rozměrů. Virus nás všechny zpomalil, přinutil nás zastavit se. I tebe chtěli zastavit, když tě přibili na kříž. Chtěli tě omezit, chtěli ti zabránit, abys nás miloval, abys nám sloužil, vedl nás, uzdravoval a proměňoval. Ale Boží lásku nic nezastaví, nic ji nepřemůže. Neexistuje nic, co by ji uvrhlo do karantény. Žádná síla, která by ji dokázala zničit. Ani náš hřích. Dej, abychom víc žili z tvých darů, z tvých ran, z tvé nekonečné lásky. K. Ukřižovaný Ježíši, L. smiluj se nad námi i nad dušemi v očistci.   12. zastavení   -   Pán Ježíš umírá na kříži K. Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti, L. neboť skrze svůj kříž jsi vykoupil svět. Koronavirus ve své podstatě smrtelný není. Ale mnoha lidem může způsobit takové komplikace, kterým člověk jednoduše podlehne. Nevíme, jak bude naše tělo reagovat, nevíme, jestli se nás smrt netýká. Vlastně vůbec nevíme ani dne ani hodiny. Z celého světa denně přicházejí zprávy o nových případech úmrtí lidí v důsledku pandemie. Čísla nezadržitelně rostou, statistické křivky stoupají. Jako kdybychom v nich viděli umírat tebe, přibitého na kříž. Ježíši, ty se spojuješ s každým umírajícím člověkem. A při tomto zastavení se nás ptáš: „Jsi připravený, jsi připravená na smrt?" Myslíme vůbec na to, že můžeme být kdykoliv zavoláni a postaveni před Boží tvář? Nejde o to, abychom se kvůli tomu sužovali, ale aby naše lampy byly rozsvícené a aby v nich byl dostatek oleje, abychom očekávali svého ženicha, aby naše srdce bylo čisté a spojené s ním. Pak naše smrt bude radostným setkáním s milovaným, kterého se vůbec nemusíme děsit. K. Ukřižovaný Ježíši, L. smiluj se nad námi i nad dušemi v očistci.   13. zastavení   -   Tělo Pána Ježíše sňato z kříže K. Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti, L. neboť skrze svůj kříž jsi vykoupil svět. Tvoje bezvládné, mrtvé, dobité tělo snímají z kříže. Zdá se, že jsi všechno prohrál. Ale my potřebujeme tuto tvou prohru, abychom neprohráli my. Abychom neprohráli svůj život, ty jsi nabídl ten svůj. I když se tváříme velmi pokrokově a humánně, v dnešní společnosti se život příliš necení. Čím dál častěji posloucháme, že staří lidé by se již přece nemuseli trápit: eutanázie to vyřeší. Je třeba jim milosrdně pomoci ukončit jejich muka. A co nechtěné těhotenství? S tím si také dokážeme snadno poradit. Lůno ženy je svatyní, v níž Bůh tvoří zázrak, explozi života, nové stvoření, nový příběh, novou duši, svatyní bezpečnou a něžnou, aby v ní mohl růst bezbranný človíček. Ale my do této svatyně vstupujeme jako vrazi. Schvalujeme novodobou genocidu obalenou do inteligentních a líbivých slov. Nevážili jsme si života. Až nyní si snad uvědomíme jeho hodnotu, když o něj musíme bojovat. K. Ukřižovaný Ježíši, L. smiluj se nad námi i nad dušemi v očistci.   14. zastavení   -   Tělo Pána Ježíše uloženo do hrobu K. Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti, L. neboť skrze svůj kříž jsi vykoupil svět. Jako by byla Bílá sobota. Všechno je prázdné a mrtvé. Nemůžeme slavit veřejné mše svaté. Nemáme k tobě přístup, Pane. Jako bys ležel v hrobě. Jako by mezi tebou a námi ležel těžký a studený kámen. Zůstali jsme bez Chleba života. Eucharistii nic plnohodnotně nenahradí. Nic nemůže nahradit tebe. Ale aktuální situace je tak složitá a vážná, že je třeba umět přijmout i tuto ztrátu. S vírou a odevzdáním do Boží moci, která je vždy nad vším. Na kříži jsi byl, Ježíši, vyzdvižen a stále tomu tak je. Jsi nad vším. Z toho, co jsi protrpěl, můžeme čerpat i nyní. Ty jsi cestu k našemu srdci najdeš vždycky, ať by se dělo cokoli. Stačí, aby bylo naše srdce otevřené. Chceme, abys v něm uviděl naši touhu po tobě, naši věrnost, naši lásku. Scházíš nám, opravdu hodně nám scházíš. Přijď, Pane, máme otevřeno, jenom vstup! K. Ukřižovaný Ježíši, L. smiluj se nad námi i nad dušemi v očistci.

  • 0 Příběh Bible – Adam a Eva

    Příběh Adama a Evy a názvem Good dostal příležitost nazpívat Matthew West se zpěvačkou Leigh Nash z kapely Sixpence None The Richer). Příběh o prvotním hříchu, jehož důsledky si neseme všichni, najdeme 1. knize Mojžíšově nazvané Genesis, ve 3. kapitole.  Gn 3 V tomto příběhu nejde zdaleka jen o to, že vše od té doby je špatně, že by Bůh na lidi zanevřel. Naopak už zde na samém začátku bible je vidět neustálý zájem Boha o člověka, je zde silně zastoupeno milosrdenství, kdy jim odpouští a v okamžiku, kdy jim odebírá fíkové listy a dává jim oděv, vrací jim důstojnost. A i přes těžkosti, které si tímto rozhodnutím přivodili, je jim skrze svou milost neustále nablízku.   V pořadu Tv Noe Příběh Bible zaznělo: Zdíša: Dneska si budeme povídat o tom, co následuje po stvoření, tématem bude Adam a Eva. Je to asi jasné, když to bude o dvou osobách, tak to bude duet. A já se zeptám první o. Pavla, co vlastně nového by mohli vytáhnout z příběhu Adama a Evy, který jasně známe. Víme, že byli v ráji jako a Eva potom podala Adamovi jablko a dostali se pryč. Pavel:Možná právě to, co zkusili zachytit interpreti, skladatelé té písně, a to mě tam oslovilo, že my nahlížíme na Adama a Evu jako na tragédisty, na ty, kteří něco pokazili a už se to s nimi táhne. A přitom ten příběh je silný a je taky o tom, že je o Božím odpuštění. Dokonce v Bibli najdeme nadpis v ekumenickém překladu po hříchu: Trest i milost. A je dobré hledat, když Bůh říká ženě i muži, že bude mít trápení, v čem je tedy ta milost. A tohle si myslím tam může najít v tomhle duetu. Zdíša: Já jsem tak uvažovala nad tím, že je docela zajímavé nazpívat duet, když celá ta sága těch 18 písní Příběhů Bible je napsaná v 1. sobě. Vlastně ten aktér toho příběhu vypráví o svém životě, tak jak vlastně mohli napsat duet, když oba dva budou vyprávět o sobě. Pavel: Možná právě v tom, co jsem my lidé a my jsem hříšní. Adam a Eva, tam to začalo a v životě každého z nás to pokračuje. Ale je krásné vidět z tohoto příběhu a to je 3. kapitola Bible, že je tady Bůh, který mohl udělat to, že řekne STOP. Udělám to, jak to původně mělo být, vy zemřete a bude to nově tak, jak jsem chtěl. Ale Bůh řekne: Ne. Já tě doprovodím v tom tvém životě, i když bude těžší, než jsem původně chtěl, ale půjdu s tebou. A tohle je něco úžasného. Tady začíná vlastně první radostná zpráva, která je obsažena v Bibli a to je: Mezi pokolení tvé a pokolení její, když Bůh mluví k hadovi, ustanovuji nepřátelství… A ty se budeš snažit zasáhnout člověka, ale zasáhneš jenom patu. A někdo z pokolení ženy rozdrtí tvoji hlavu, a to je už odkaz do Nového zákona a do toho, co prožíváme díky Kristu. Zdíša: Mě takhle napadá, jak jsi vlastně říkal, že s tím trest jak přichází i milost, že vlastně jedním ze zpěváků, je Mathew West. On zažil taky zajímavý příběh v životě. On těsně před nahráním prvního sólového alba prožil velmi vážné zranění, po kterém mu lékaři předpověděli, že už nikdy nebude hrát na kytaru, protože má levou ruku poraněnou tak, že už to nikdy nerozchodí. Ale on prostě dostal tu milost, že jeho ruka byla uzdravena, začal hrát a pak nahrál své první album, teď je muzikant a může prožívat tu milost. Pavel: Možná právě zde je vidět, že i v těžkostech objevujeme něco hlouběji, že můžeme objevit i sílu modlitby. A to se mě obrovsky líbí. Zdíša: Tak pojďme se podívat, jak se s tím duetem o Adamovi a Evě poprali dva zpěváci Matthew West a Leigh Nash.   Adam a Eva – Good (ADAM & EVE) – Matthew West/Leigh Nash (Sixpence None The Richer)

  • 0 Jak se žije knězi v pohraničí v době koronaviru?

    Díky vaší štědrosti mohu podporovat dva mé spolužáky v těžkých pastoračních podmínkách. Napsal jsem o. Jiřímu Filipci ohledně možnosti dalšího sloužení vašich mší. Jeho odpověď mi poodhalila, jak tráví tento čas on.   „Pokud budou mít tví farníci zájem, tak další intence přijmu, ale ještě jsem nedosloužil současné úmysly, tak to nespěchá. Dnes jsem celý den dělal zednické práce na faře, zapravoval jsem okna. Je to zvláštní čas plný možností k zastavení se i práci rukou. Přeji vše dobré a věřím, že se s papežem Františkem spojujeme v modlitbě od 20:00, o. Jirka."   V prosincovém čísle farního občasníku 2019 nás o. Jiří poprvé pozdravil a já jej měl příležitost představit:   Při Misijní neděli jsem se zmínil o tom, že můžeme podporovat kohokoliv na jiném kontinentě, ale že i v naší zemi jsou oblasti, kde žijí věřící i kněží v těžkých, doslova misijních podmínkách. Jedním z nich je i můj spolužák P. Jiří Filipec. Nabídl jsem vám možnost dát mu úmysly pro sloužení mší svatých, a tak jej podpořit. Když jsme si společně volali, poprosil jsem jej, jestli by nám nenapsal něco o svých farnostech. Děkuji vám všem, kdo jste jej touto formou podpořili. O. Pavel Šupol   Chvála Kristu! Chtěl bych Vám touto formou psaní poděkovat za Vaše dary spojené s mešními úmysly. V pohraničí Jeseníků sloužím sedmým rokem. Mám nyní na starost tři farnosti, Vápennou, kde bydlím, Žulovou a Černou Vodu. Asi byste neuhodli, kolik při sčítání věřících bylo za tyto tři farnosti. Bylo to 25 účastníků nedělních Bohoslužeb ve třech kostelích. Zůstalo pár věrných, kteří mi pomáhají v rámci možností, mají už vysoký věk. Tam u Vás, předpokládám, je situace opačná. S otcem Pavlem se známe od studií. A jsem rád, že mi zprostředkoval Vámi darované úmysly. Vaše dary mi pomáhají finančně v rámci skromných podmínek pohraničí. Sloužím je vždy, jak mám volný kalendář, a to i v neděli. Některé mše sv. sloužím soukromě, protože jsem v kostele nebo farní kapli sám, nebo přijdou dvě farnice. Vždy říkám, že jsem poustevník na zámečku, protože bydlím ve velké faře postavené za německých rodáků. Tehdy byly kostely i fara plné lidí. Díky darům si můžu dovolit častěji navštívit své rodiče, ke kterým jedu tři hodiny přes hornatou krajinu do podhůří Beskyd. Podmínky tu mám skromné, ale jsem tu rád. Je tu úžasná příroda, žulové lomy na koupání, Rychlebské stezky pro cyklisty a nádherné hory. Pokud byste nevěděli, kam na dovolenou, tak třeba k nám na Rychlebsko. Život kněze se tu odvíjí jinak než v živé farnosti, ráno se modlím, pak celý růženec často při chůzi kolem vesnice (je třeba promodlit místo), pak fyzická práce, trochu úředních věci a odpoledne služba farníkům, potom večer odpočinek, četba a spánek. Život jsem zpestřil o chov dvou zakrslých koziček a včelaření. Občas je nějaké obecní setkání, kde se vmísím, abych byl v kontaktu s těmi, co nechodí do kostela. Na mnoho věcí jsem sám, třeba s nadcházející zimou mi i dvě hodiny zabere odhrnutí sněhu, abych mohl jet na Bohoslužby do vedlejších vesnic, nebo jdu pěšky. Alespoň šetřím benzín i přírodu. Pravda že, své nohy ne tak. Přeji Vám toužebné očekávání Krista ke dnům adventním, a i když se nevidíme osobně, tak doufám, že se uvidíme v nebi. Protože žádný skutek vykonaný pro služebníka díky Ježíšovu Jménu se neztratí. V modlitbách s vděčností + o. Jiří Filipec z Vápenné.   V únoru nám letos napsal: Ahoj Pavle. Minulý týden tu byl silný vichr. Meteorologická stanice mi naměřila maximální náraz větru 198 km/hod. Bylo to přes noc, kterou jsem probděl. Na kůlně jsem střechu, která se rvala i s deskami, zachránil tu noc zatížením těžkými kameny, jinak by ulítla pryč. Mám trochu více napilno, vichřice poničila střechy na kostelích, na faře vyměňujeme okna, čeká mně ještě omítání špalet a malování. To si dělám sám, protože řemeslníci takřka vyhynuli a jsou drazí. Tady to je tak trochu na styl "udělej si sám". Mně to naštěstí nevadí, při práci se alespoň odreaguju. Nyní tu mívám trochu více lidí díky turistům na jarních prázdninách. Děkuji za vše i tvým farníkům, díky kterým si tu můžu něco dopřát, co bych si za jiné situace nedovolil, ať v opravách, nebo pořízení věcí, třeba bojleru do kuchyně. Žehnám + o. Jiří Filipec.   Díky všem za vaši pomoc o. Jiřímu.

  • 0 Videoklipová křížová cesta v roku Bible na webu Křesťan a hudba

    Letos si připomeneme výročí 1600 let od úmrtí svatého Jeronýma, velkého překladatele Bible, který dokázal přeložit Písmo do „každodenního" jazyka obyčejných lidí a učinil tak psané Boží slovo dosažitelným pro všechny. Jeho horlivost týkající se dostupnosti Písma lidem vychází z jeho přesvědčení, že „neznalost Písma je neznalostí Krista." I letos vznikla videoklipová modlitba inspirovaná 14 zastaveními křížové cesty dotýkající se i tohoto tématu.   Najedete ji na webu o. Pavla s názvem Křesťana hudba.

  • 0 Příběh Bible - kázání o. Pavla k Bibli s videoklipy - Stvoření

    Přiznám se, že když objevím nějaký zajímavý hudební projekt, nedá mi to, abych jej nenechal přeložit a otitulkovat. A jedním z takových je i projekt The Story. Jedná se o převyprávění některých příběhů Bible a biblických postav skrze písně. Pojďte se tentokrát nejenom začíst, ale zaposlouchat do Bible. V době, kdy bylo možné tohle DVD zakoupit např. skrze hudební vydavatelství Rosa a jejich internetový obchod Gimel.cz, o něm psali: Projekt The Story je jedinečným příkladem spolupráce několika velkých firem. Je postaven na nejprodávanějším vydání Bible nakladatelství Zondervan - "The Story", knize Randyho Frazeea "The Heart Of The Story" a knize Maxe Lucada "God's Story Your Story". DVD obsahuje 18 nových písní, které napsali Nicole Nordemanová a Bernie Herms podle Biblických postav a jejich příběhů od stvoření po druhý příchod. Autorům šlo o to vyjádřit, jak se Boží příběh lásky prolíná s naším příběhem chybování a výsledkem je nový příběh naděje a vykoupení. Na všech 18 skladeb se natáčely obrazové podklady po celé Evropě a Africe, které byly doplněny inovativními animacemi. Každé video je svébytným uměleckým dílem a je upraveno tak, aby vizuálně sdělovalo příběh každé skladby a postavy. A protože v současné době není již možné tohle DVD u nás sehnat, tak jsem rád za to, že je možné jej najít na Youtube. A tak vám přeji: Nejenom se zaposlouchejte, ale neváhejte vzít Bibli do rukou a tyto příběhy si znovu pročíst. Odkazy: www.thestory.com/   Když jsem tohle DVD objevil a nechal jej přeložit a otitulkovat (velké poděkování za to, že se toto dílo šíří, patří Frantovi Traplovi, který mi udělal nejenom překlad, ale i titulky), tak jsem jej taky nabídl pro vysílání do Tv Noe. Oni se nespokojili jen s tím, že by pustili jednotlivé písně, a tak neváhali, přijeli a chtěli, abychom natočili úvody k jednotlivým písním. Tak vznikl pořad s názvem Příběh Bible, který spolu se mnou provázela moderátorka Zdíša Mochová. Možná to bylo prorocké pro současnou dobu koronaviru, kdy můžeme více času v době zmatku a šířícího se strachu věnovat a nechat se uklidňovat četbou Písma. K tomu nás mohou inspirovat i tyto písně. V evangeliu podle Jana ve 4. kapitole čteme o setkání Ježíše se samařskou ženou. Ježíš ji požádá o podání vody a ona se diví, že se s ní vůbec baví. Protože Židé se Samařany nestýkali, jak tam čteme. Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala napít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou." Jan 4,10 http://biblenet.cz/   A tento výrok můžeme vztáhnout na setkávání s Bohem skrze Písmo, kdy je Bůh schopen skrze četbu Bible utišit naši žízeň a touhu po pravdě, po hledání smyslu života a dalších otázek. Papež František nás skrze svůj naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby na měsíc říjen 2017 již tehdy vyzval k modlitbě - Za poznávání Bible: - modleme se za to, abychom byli více vděční za dar Božího slova a učili se číst a meditovat Bibli, zvláště evangelium Napsal k tomu inspirativní zamyšlení, které se dobře pamatuje: Křesťané jsou stále zváni jít v Ježíšových stopách a vést duchovní boj proti pokušení Zlého silou Božího slova. Nikoli svými vlastními slovy, ta nejsou k ničemu a nemají v sobě sílu, která by ho přemohla. Boží Slovo má moc potřít Satana. Proto je třeba se důvěrně obeznámit s Biblí: číst ji často, rozjímat a vtiskovat do svého života. Bible obsahuje Boží Slovo, které je vždycky aktuální a účinné. Co by se stalo, kdybychom zacházeli s Biblí tak, jako zacházíme se svým mobilem? Kdybychom ji nosili stále s sebou - nebo jen kapesní vydání evangelia - co by se stalo? Kdybychom se vraceli v případě, že ji zapomeneme? - Když zapomeneme mobil a zjistíme to, hned se vrátíme jej hledat. Kdybychom tak otevírali Bibli několikrát denně a četli Boží poselství, která jsou tam obsažena, stejně jako čteme sms-ky? Co by se stalo? Jistě, je to paradoxní přirovnání, ale přivádí k zamyšlení. Kdybychom totiž Boží Slovo stále nosili v srdci, žádné pokušení by nás nemohlo oddálit od Boha a žádná překážka by nás nemohla svést z cesty dobra, uměli bychom přemáhat každodenní ponoukání zla, které je v nás i okolo nás; zjistili bychom, že jsme schopnější žít vzkříšeným životem podle Ducha, přijímat a mít rád bratry, zejména ty nejslabší a potřebné, a také nepřátele.   A tak otevřme spolu skrze internet a jeho možnosti první stránku Bible a ponořme se do zprávy o stvoření. K ní jsme tehdy pro Tv Noe řekli:   Zdíša: Tento projekt vznikl v USA a podílelo se na něm 24 interpretů. Co o tom projektu vlastně víš? Pavel:Jsou tam známé a zvučná jména, ať už je to část Casting Crowns, ať už je to Amy Grant a další. Řekl bych, že je to hudební průřez toho nej i co se týče, řekl bych, historicky, protože mnozí jsou skutečně legendami, kdy nás provázejí léta od počátku, kdy můžeme hovořit o muzice, která nese křesťanské poselství. Zdíša: A já jsem si zjistila, že tvůrci všech 18 písní byli pouze dva lidé, a to že texty složila Nicole Nordeman a hudbu napsal Bernie Herms, což je skladatel a producent. Za celou tu dobu, co spolu tvořili, byly spolu v kontaktu jen pomocí internetu, skype...  Ráda bych se tedy pustila k prvnímu klipu, který nás čeká, bude to příběh o stvoření a vlastně to nebude písnička, ale jen instrumentálka, spojená s textem. Co tě třeba na tomhle prvním klipu zaujalo? Pavel:Možná už jenom to, že je řečeno, že Bůh tvoří slovem, takže možná právě proto jen instrumentálka. A najednou tady vidím každý den, co všechno se děje a Bůh vidí, že je to dobré. To je jediné, co tam máme, to je text, který tam není řečený, je tam pouze v titulku. A končí to pro mě hluboce: A Bůh odpočinul. Oslovuje mě právě to, že abychom mohli vůbec pochopit a proniknout do té hloubky, kterou Bůh do toho stvoření dal, tak je potřeba se zastavit, ztišit se a v tom tichu začne najednou promlouvat hluboký obsah všeho, co tam máme. Takže to je pro mě to nejsilnější, co mě ani tak Bibli neoslovilo, jak najednou teď v té písni. A je ticho, a teď to objevuj, člověče. To je pro mě velmi silné. Zdíša: Tak jo, jdeme se na to podívat.    The Story: Stvoření (CZ sub)   Četba v Bibli - Stvoření světa: Gn 1 - 2  

  • 0 Povzbuzení v době koronaviru – prof. Krčméry

    Papež František inicioval 11. 3. den půstu a modliteb za zastavení nebezpečí koronaviru. Vyzval nás ke každodennímu spojení se ve 20.00 k modlitbě slavného růžence a korunky k Božímu milosrdenství. Dnes jsem velmi čerpal ze slov jednoho z největších odborníků na tropické nemoci na Slovensku pana Prof. Vladimíra Krčméryho ať již k otázce koronaviru, tak taky právě k jeho zkušenostem s modlitbou korunky k Božímu milosrdenství. Rád se o ně dělím i s vámi.           Odkaz na školu, kterou pan profesor založil na pomoc lidem v nejchudších zemích: https://www.vssvalzbety.sk/ Kéž jeho příklad toho, co mu nedalo spát a přivedlo jej k pomoci nejpotřebnějším, nám povzbudí a pomůže i nám najít odvahu k pomoci potřebným i v době boje s koronavirem.  

  • 0 Pomáháme kněžím v těžkých podmínkách

    Milí farníci. Chtěl bych vám poděkovat za ochotu pomoci kněžím, mým spolužákům, kteří žijí v pohraničí ve velmi chudých podmínkách. Když čtu jejich řádky o poměrech, ve kterých se jako kněží nasazují, tak mě přijde nesrovnatelné, co tady v Otrokovicích máme za duchovní i materiální zázemí. S tím se opět vynořuje otázka, zda si toho vážíme a jsme ochotni přiložit ruku k dílu, když je potřeba někde některou službu, společenství udržet nebo něco nového rozvinout. Když jsem odeslal první úmysly mší svatých o. Jiřímu Filipci, který nám pak o sobě napsal a stále přicházely další, tak mě hned napadl další spolužák P. Štefan Brinda, o jehož těžké situaci se zmínil při našem ročníkovém setkání. A tak jsem taky jej poprosil, aby nám trochu představil svoji situaci, ať máte představu, koho podporujete dary na odsloužení mší svatých. O. Pavel Více o jeho farnostech se můžete dočíst na www.farnostliciborice.wz.cz   Okénko do farnosti Drazí přátelé, moc pěkně vás všechny zdravím. Jmenuje se Štefan Brinda a s vaším o. Pavlem jsme byli spolu v Teologickém konviktu v Olomouci. Pak se naše cesty částečně rozešly, protože jsem studoval za diecézi Hradec Králové a tak jsem pokračoval na Teologické fakultě v Praze. Jsem poslední kněz, kterého vysvětil tehdejší královéhradecký biskup Dominik Duka v r. 2009. Jen pro zajímavost, do semináře, resp. do konviktu, jsem vstoupil 20.9.2002 a vysvěcený na kněze jsem byl 20.9.2009. Takže symbolická biblická 7, jako číslo plnosti, mne provází. Během své desetileté kněžské služby jsem se z různých důvodů stěhoval 6krát. Nebylo to vždy jednoduché. Byl jsem ve farnostech, ze kterých jsem se stěhoval velice těžko. Ale byl jsem i ve farnosti, ze které jsem se po velice krátké době stěhoval jinam nesmírně rád. Stěhování je dobré alespoň k tomu, abych si řekl, co vlastně ze svých věcí doopravdy potřebuji a co můžu vyhodit. A ve skutečnosti nepotřebuji toho moc, ale těžko se zříkám „svých věcí". Ve farnostech, ve kterých jsem působil a kde působím i teď, to všude bylo v něčem jiné. Rozhodně nemůžu tvrdit, že co fungovalo v jedné farnosti, tak bude zákonitě fungovat i v další farnosti. Každá farnost je „poznačená" tím, jak společenství věřících společně naživá, jak se lidé k sobě vzájemně mají, jaké má společenství věřících charisma, jaká jsou charismata jednotlivců, jakými charismaty disponují místní duchovní, atd. Každá farnost duchovního, který tam zrovna působí, nějakým způsobem poznačí a duchovní poznačí farnost. Jak v dobrém, tak i v tom zlém. Tak to prostě je. Alespoň to je moje zkušenost, kterou mi zatím nikdo nevyvrátil. Momentálně působím ve farnostech Bojanov a Licibořice. Jsou to farnosti vesnického typu rozptýlené v Železných horách. Jsou to dvě farnosti. A i když nejsou od sebe daleko (jenom přes jeden kopec), tak jsou to farnosti nesmírně rozdílné. Ale jsou stejné v tom, že v neděli na bohoslužbách je nás kolem cca. 35 v létě, v zimě tak 15 a méně. A během týdne je nás tolik, že bych to sečetl na prstech jedné ruky a ještě by mně pár prstů zbylo, anebo jsem v kostele na mši sám. Původně mne o. biskup Vokál poslal na malinkou faru do Licibořic. V letních měsících to bylo fajn. Nábytek tam nebyl žádný. A tak spaní i sezení na zemi a jídlo z krabice namísto stolu nebylo tak špatné a ani mne to nějak nevadilo. Zvykl jsem si na to. O život faráře ve vesnici stejně nikdo nejevil zájem a také tam nikdo za první půlrok ani nepřišel. Tudíž nebyl důvod si dělat starosti s nábytkem. Ovšem od prvních zimních měsíců to bylo krušné. Topení tam nebylo žádné. Akorát malinkatá kamínka na dřevo v jedné místnosti. V prosinci jsem musel vyskakovat oknem ven, abych zvenku „vykopl" dveře a otevřel je, protože zevnitř byly tak namrzlé, že je nebylo možné otevřít. A tak jsem se rozhodl přestěhovat na faru do druhé farnosti, do Bojanova. Tady tehdy byla fara s topením, ale nefunkčním. Ovšem na faře bylo skladiště všeho možného. Tak se muselo spousta z těch věcí a harampádí vyhodit, odvést do sběrného dvoru, shořet na dvorku. Topení se nechalo opravit a zprovoznit. Takže tady máme i teplo. Z velké fary obývám pouze dvě místnosti, které se „opravily". Ostatní jsou neobyvatelné. Stropy jsou podepřeny vzpěrami, aby se nepropadly, okna se nedají dovřít a vstupní dveře taky ne. První rok, co jsem faru obýval, tak zdi byly od vlhkosti tak zelené jako jarní čerstvá tráva na zdejších loukách a pastvinách. Denně se modlím ke sv. Josefovi, aby barák držel pohromadě. Spadnou může, ale jenom pokud v něm nebudu. Jak jsem se zmínil výše, tak jsou to dvě farnosti. Jedná je ještě sloučená s dnes již neexistující další farností. A v té historické farnosti se nás na bohoslužbě sejde průměrně 4. Takže když máte něco na kostele opravovat, kolik pak korunek vysbírají 4 lidé? Je úplně jedno, kolik vás ve farnosti je, jestli málo anebo hodně. Ekonomické vstupy jsou stejné. Elektřina stojí stejně jak pro 4 lidi, tak pro 35 i 200 lidi v kostele. Provoz farnosti, opravy, tak to je stejné. Farní obvod je dost rozlehlý. Dohromady čítá 41 vesnic, osad i samot. Jezdit musíte stejně každý den. Protože cokoli potřebujete zařídit, setkání s lidmi, úřady, tak pokaždé musíte někam jet. Ale musím říct, že lidé jsou tady milí. Trvalo značně dlouho dobu, než si na mne zvykli a já na ně. Také mně chvíli trvalo, než jsem se je naučil přijímat takové, jací jsou. A opačně. V začátcích se mi vyhýbali. Nemohl jsem je ani pozdravit a podat jim ruku, protože utíkali. Tady jsem začal ještě více věřit na zázraky. Protože jsem viděl utíkat stařenku se dvěma francouzskými holemi, jen aby se mi vyhnula a nemuseli jsme se pozdravit. Babča, které normálně ani chodit nemůže, najednou normálně utíkala. Anebo aby se se mnou nemuseli lidé pozdravit, tak přecházeli na opačnou stranu silnice. Ale musím říct, že časem se to hodně proměnilo. Řečeno stručně, nepovažuji za nutné opravovat kostely a fary. To by také bylo potřeba. Pro tuto chvíli se mi zdá důležitější budovat a opravovat společenství věřících. Ve zdejším kraji se musí proměnit povědomí o kněžích. Lidé mají představy, že farář jenom sedí na faře a čeká, pokud náhodou někdo nepřijde. A skutečně nikdo na faru nepřijde. Kdybych umřel na faře v neděli po mši, tak určitě za týden bych nikomu nechyběl. A možná i příští neděli bych na mši nikomu nechyběl. Ale to ví pouze Bůh. Věřícím připomínám, alespoň tak to mám v sobě, že vůbec nevadí, že nás je malinko a také nevadí, že faru a všechno kolem ní máme na spadnutí. Na co by mi byla opravená skvělá fara, kdyby tam nepřišel vůbec nikdo, s kým by se dal vypít v klidu např. čaj, popovídat atd. Takže nám nevadí, že to na nás skoro padá, snažíme se to využít co nejvíc k setkáním různého druhu. A setkáváme se rádi. Máme tady i setkání maminek, ze kterých žádná do kostela nechodí a prozatím ani chodit neplánují. Učíme děti náboženství. Žádné z dětí také do kostela nechodí a nechodí ani jejich rodiče. Některé děti nejsou ani pokřtěné. Máme mnoho kulturních akcí: koncerty v kostele, besedy, povídání. Anebo jednoduše „popijeme čas", jak já tomu říkám. A ledy pomalinku tají a prolamují se. Žiju ze slov, která mi před vstupem do semináře řekl starý pater, který mně kněžský seminář „zařídil" (pocházím ze Slovenska) a kterým jsem tehdy nerozuměl. Bral jsem je jako srandu starého kněze, ale dnes mne intenzivně provází a mají něco do sebe. Při každém setkání mi připomínal: „Štefane, buď pokornej, buď skromnej a nejez tolik, abys nebyl tlustej". Podstata těchto jeho slov se velice bolestně prožívá. Před mnoha lety, když jsem ještě ve svém životě o kněžské dráze a kněžském působení ani nesnil, jsem „půjčoval" peníze jednomu kamarádovi, který už tehdy byl knězem, aby zaplatil předplatné na Katolický týdeník těm, co chodí do kostela. Tehdy jsem se smál od ucha k uchu, že to snad není ani pravda, že nemá na to, aby zaplatil předplatné katolických novin, aby v tom kostele alespoň něco bylo. Ale zkušenosti mne naučili a sám to zažívám, že je mnoho farností a kněží v nich, kde ani na ten Katolický týdeník nemají. Drazí přátelé, dalo by se toho napsat ještě podstatně víc. „Zážitků mám mnoho". A to jak úsměvných, tak i smutných. Ale stejně nejlepší je prožít si to. Z každé zkušenosti se snažím vzít to, co pro mě připravil Bůh a jeho Prozřetelnost. Já se pletu, často chybuji, ale Boží prozřetelnost? Ta se přece v dějinách spásy a v životě žádného člověka nikdy nespletla a nikdy v budoucnu se ani nesplete.  Takže v mém životě se nestane nic, co by sám Bůh nechtěl, co by mi ze své lásky nedaroval. Já se jenom pořád učím přijímat ono vedení Boží prozřetelnosti. A snadné to není. Prostě, v mém životě se nestane nic, co by Bůh nechtěl. Takže, když mám být ve farnosti teď a tady, tak jedině Bohu díky za to. Já si přeji kolikrát hlouposti. Ale Bůh mi do života dává přece to, co doopravdy potřebuji. A Bůh mi daroval tyto moje farnosti.     Drazí přátele, děkuji vám za podporu. A to jak materiální, finanční, tak hlavně tu duchovní. Modliteb, postů a dalších obětí, které mají hodnotu v Božích očích, nikdy není dost. Dnes jsem si vědomý toho, že Bůh mne neposlal do současných farností sklízet pastorační úspěchy, abych byl „známým, věhlasným, populárním a oblíbeným knězem", ale abych rozséval. Tak rozsévám, kde můžu, jak můžu a co můžu. Některým se může zdát, že je to hloupé anebo pošetilé. Ale růst dává přece sám Bůh. Tak praví Bible. A ta má přece vždycky pravdu. Buďte požehaní. S pozdravem P. Štefan Brinda